DIVOKÁ CESTA - NAPŘÍČ AFRIKOU 2008-2017

“... Dobrý cestovatel nezanechá žádnou stopu ..." Tao Tse Chung

CESTA AFRIKOU - VELKÝ SEN REALITOU

Někdo sní o slibné kariéře, někdo o velkém domě a pěkném autě, o krásné ženě, někdo sní o písečných plážích, průzračných jezerech v horách, o ledovcích a jiných krásách světa, ale vše zůstává jen snem. My jsme se rozhodli naše sny plnit.

Jeden náš velký sen je poznat kouzlo Afriky, její vůni, rozmanitost kmenů a kultur a krásu přírody. Zažít zlatavý východ a rudý západ slunce doprovázený hlasem divočiny a specifickou vůní savany a akácií. Vnímat ten úžasný pocit nejen svobody, ale všeho co nabízí právě jen tento černý kontinent, i s neduhy a zápory. Touha poznat tento exotický, nebezpečný, osobitý a nevyzpytatelný kontinent nás doprovází již roky. Ovšem vydat se na vlastní pěst do takových končin není jednoduché, ale co je v životě jednoduché? Pokud by život a vše co přináší bylo jednoduché, byla by to nuda. Žádná překážka, žádné plánování, žádná překvapení. Myšlenky na výlet do Afriky se zrodily před několika lety, ale stále zůstávaly kdesi vzadu ve snech a myšlenkách. Nahradil je méně náročný výlet na Nový Zéland, kde bylo krásně. Nádherná příroda, svoboda, milý a pohodový lidé. Po návratu do stresového, šedivého evropského ruchu, se touha po svobodě a poznání vrátila.

Nebylo potřeba dlouho přemýšlet kam, kdy a jak. Zvuk afrických bubnů kdesi uvnitř přehlušil myšlenky na různé destinace i případné pochybnosti. Africká krajina je rozmanitá a atraktivní.
Nejprve jsme plánovali pomáhat v národním parku či přírodní rezervaci, strávili jsme hodiny a dny pročítáním různých programů dobrovolných prací. Naprostá většina organizací/zajišťující dobrovolné práce kdekoliv po světě si to nechá slušně zaplatit. Jedete pracovat zdarma a kromě toho, že si dopravu, pojištění, ubytování a stravu hradíte sami, při uzavření smlouvy také platíte jakýsi honorář, provizi nebo poplatek a ten šplhá do výše několika měsíčních platů. Rozhodli jsme se tedy, že nebudeme plnit kasičky líných zkorumpovaných obtloustlých úředníků a raději pojedeme cestovat sami, naspořené penízky investujeme do poznávání krajů a zároveň přímé podpory domorodců.

Plán rostl z malého okruhu po JAR a okolních státech, přes cestu po východním pobřeží až do Keni. Hlavní zlom a změna našeho plánu přišla po objevení zajímavého webu www.africa-overland.net, kde v době našich příprav byly shromážděny stránky několika málo cestovatelů, jenž nás popíchli výlet malinko upravit.

Po několika nápadech a změnách bylo jasno, že když autem, tak rovnou od severu k jihu. Protnout tento černý kontinent z nejsevernějšího místa Afriky „Ras ben Sakka“ v Tunisku, přes Libyi navštívit Egypt a po té postupovat po východním pobřeží Súdánem, Etiopií, Tanzanií, Botswanou, Zimbabwem dolů směrem do Jihoafrické republiky na nejjižnější bod, kterým (jak je možno vidět na mapě) není proslulý „Cape of Good Hope“( Mys dobré naděje), ale „Cape Agulhas“ (Střelkový mys), bylo závěrečné slovo.

Návštěvou těchto zemí, bychom rádi poznali různé národy a kmeny, jiné kultury a mravy, životní podmínky, radosti a starosti tamního lidu, které jsou zcela odlišné od těch našich evropských. Konkrétně pro východní pobřeží jsme se rozhodli záměrně. Je stále ještě plné pravé africké zvěře, kdy u západního pobřeží je tomu naopak a co do tradic a tradiční kultury je také ještě mnoho co vidět, i když opomeneme turistické atrakce kterými jsou Masajové, Himba a Mursi. Malým očkem si chceme ověřit jak daleké jsou pravdy o nutnosti humanitárních pomocí na tomto kontinentu.

A příroda a zvířátka? Tak na to se těšíme ze všeho nejvíce. Na vlastní oči pozorovat divokou zvěř, kterou jsme doposud viděli jen na obrazovkách TV či v ZOO a která se bohužel pomalu a jistě vytrácí i z jejich domoviny, převážně vlivem střelově rostoucí populací a nenasytností některých jedinců, jež podporují pytlačení ( na prvém místě přihlouplých Asiatů, kteří si myslí, že prášek získaný z rohu nosorožce jim zajistí nekonečnou erekci a výkonější sexuální počin). Doufám, že je ještě uvidíme v hojném počtu.

Setkáváme se s různými názory našeho okolí. Rodičům se moc tento nápad nelíbí, někteří lidé tvrdí, že jsme blázni, jiní by zase rádi podnikli tuto cestu s námi, ale většina je stejného názoru jako my – je to cesta velkého dobrodružství, plná poznání, nových zkušeností, zážitků, ale i potíží a možných trablů, kde se musíme spolehnout právě jen sami na sebe. Takový zážitek na celý život, který nám nikdo nevezme, je to možnost poznání toho, co okolo nás nenajdeme a určitě to stojí za to poznat, uvědomit si jiné hodnoty a otevřít si i jiné pohledy na svět a život jako takový.

Dobrodružná cesta nás povede přes Itálii, kde nás spolu s naším Čmelákem (Čmelák je naše čtyřkolka Nissan) pohltí obrovská loď, která by nás zase měla vypustit na svobodu v Tunisu. Po krátkém potulování po Tunisu se pokusíme v autě vybudovat místo pro průvodce, který je povinností po celou dobu pobytu v Libyi od překročení hranice. Takže buřty budeme péct ve třech, nebudou vepřové a zapíjet se budou vodou, neboť dovoz alkoholu do Libye je zakázán. Nic raději pašovat nebudeme, aby jsme pak nevyprávěli jen o Tunisu ;o)

Do Egypta se vydáváme s plánem navštívit hlavně pouštní oázy, některé neprovařené památky dávných časů a proslulou řeku Nil. Ze země pyramid se přeplavíme po přehradě Nasser do Wadi Halfa v Súdánu, rozlohou největší země s právě objeveným třetím největším podzemním jezerem světa a nejčernějšími domorodci. Etiopie je nejvýše položenou zemí Afriky s kmeny různých, stále ještě původních kultur, zvyklostí a umění. Po návštěvě této země se vypravíme dál na jih přes Keňu s opěvovanými Massai a národními parky do Tanzanie s velehorou Kilimandžáro, kterou, doufám, skolíme i my.

Dále nás cesta zavede do Malawi na ochutnávku národní speciality Chambo – rybí dobrůtky, Mozambiku a v této době ne zrovna šťastného Zimbabwe a Viktoriiny vodopády, dále více na jih přes Zambii, shlédnout nedotčenou přírodu, kterou nabízí Botswana. Co pěkného a zajímavého nás čeká v nádherné Namibii víme, knížky a průvodci toho píšou spoustu, ale nechme se překvapit jaké je to doopravdy a v průběhu naší cesty se kochejte krásami Afriky s námi v odkaze Deník cesty a Fotoalbum. Konečná destinace Jihoafrická republika je nejspíše každému velice známá, víte i o Mysu Dobré naděje, objeveném v roce 1488 portugalským mořeplavcem B.Dias a jím původně pojmenovaném Bouřlivý mys, ale víte také, že ještě jižněji položené místo Afriky je Cape Aghulas alias Střelkový mys? Néé? To nevadí, my Vám z něj pošleme nejkrásnější pozdrav!

Nic nás nesvazuje, základní trasu máme připravenou, víc se necháme překvapit, kam nás cesty zavedou. Nejde o rychlost s jakou se do JAR dá dostat, nejde o odškrtané názvy na seznamu států, abychom mohli říci "jo, tam jsme taky byli, ale bohužel nic moc Vám o této zemi nepovíme". Pokud hledáte atrakci, exhibici či rychlostní závod Káhira-JAR, tak to nám je líto, otevřeli jste špatné stránky, kde nic takového nenajdete.

Chceme vidět kus každé země a přiblížit se, pokud to půjde, domorodcům a jejich zvyklostem. Ochutnat jejich lahůdky a zanechat za sebou stopu příjemného setkání, ne samolepku či balíček bankovek. O tom a k tomu určené jsou naše deníky.

Zpět domů vyprávět a třeba i promítat po pravdě to, co jsme na cestě viděli a zažili (vymýšlení nebezpečných story... namlouvat jak je Afrika rájem nebo naopak krajinou krvelačných vrahů necháme stranou), přijedeme nejspíš lodí, ze všech zážitků nám bude chybět asi jen ta mořská nemoc, tak aby jsme o něco nepřišli. A nebo možná radši Čmeláka zaparkujeme mezi zebrami a domu přiletíme?

Tak a teď musíme jít balit a připravovat se. Náš sen se pomalu stává realitou…

Na viděnou!

Mrkněte na naši mapku.

MAPA CESTY

ZPĚT NAHORU